kopretina

14. března 2016 v 17:24
Tak jako cyráno
jsem sama ráno
studené peřiny mě hřejí
v hlavě vějí závěje snění

Myšlenky co se potulují pouští
a pouští si k tělu ty
které bodají nožem dny
z nihž vytékají sny

Noci dlouhé beze snů
plne sobeckých lvů
řvoucí po lidech
co mají strach a
mají ho mít proč
tak proč
skoč když ti řeknu
říkám ti běž už

Nechceš mě vidět tak
jako já nechci nevidět tebe
tebe nevidět mě bolí
tak jako voly táhnoucí břemeny
já táhnu jeden velký
jménem tvým
mým snem se nesplníš
já už tě nechám být zase ty

Slza po řase tančí
tak jako hlas tvůj
zvonky zvoní a líne se vůně
kopretin, když myslím na tě, stůj!

Neutíkej moc daleko, les je zlý
jako srdce mé černý
hluboký
přece jako oči tvoje
temné
né prosím nechoď nikam
já už neutíkám
stojím tady a čekám
dokud nebudeš stát taky

Zapomněl jsi rád
tak jako já nezapomínám
a tak řaď se do řad
v již se modlívám
ústa šedé
splívají ke mě
utichá kovadlina
usychá kopretina
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama