Září 2014

Ještě ani nezačal den a ty už pláčeš.

28. září 2014 v 10:58
Takhle jsem to nechtěla... Proč se to sakra posralo? Milujeme ty kteří nás odmítají, a odmítáme ty, co nás milují. Já nechci...

Ženy jsou věrny, pokud se nepočítá mysl.

25. září 2014 v 21:16
Občas si vytváříme náš imaginární ssvět. Svět založenej na lásce, sexu a nebo jiných choutkách. Každej má svoje místo, ve kterým se cítí dobře. Moje místo je to, kde jsem sama, a nikdo mi nekecá do života. Od dnes jsem zase volná ve svém myšlení, nemusím počítat s dalším.. takže, takže.

musí ten komu ty scházíš...

22. září 2014 v 16:28
"Snažíme se být pro druhé natolik dokonalými, až zapomíname sami na sebe." - Eliška Mlčková

J S E M J I N D E, Ř E K N I P R A V D U

20. září 2014 v 21:19
Ty děsný slohy o tom, jak milujeme jsou stejně jen nějáká dočasná přetvářka v hlavě, jen si tím potvrzujeme naší naivitu a tu faleš, každá věta obsahuje lež. Miluju tě, chci tě, mám tě, nechci tě ztratit a bla bla bla. Člověku co jste říkali před půl rokem lásko, vás teď pošle lehce do píči, ale to není všechno. Ty slova o tom, jak milujeme, a jak jsme zamilovaní jsou prostě jen nějáká záminka proč být šťastný. Ono to asi jinak nejde, jen závidím lidem co se milují. Je to k zešílení ale až tak, abych brečela nad blbostí ostatní. Víš, ono to sice občas zabolí, nějáký bláboly a vzpomínky, ale pak příjde ráno, a to bude vždy lepší než noc!!! Ve všem můžeme hledat nějáké chyby, a vždy najdete tu stejnou. Prej láska na celej život, plánování budoucnosti, děti, bydlení v 15ti letech, jo tak to má asi bejt, asi tak příjde každá o pannenství, a někteří to prostě ví, že jde jen o sex a nebo jen o letní lásku, jedno, dvě užití a uprchnout zase zpět do reality. Vlastní školy, práce, rodiny ale ne ty! Ne ty vzpomínky s tebou. Teď chci poděkovat chlapci co mě odpanil, byl jsi fajn a teď ti přeju tvou nastávající, je tvá. Ty druhý .. nevím jak tě nazvat. S tebou jsem prožila fakt hodně, rok je prostě rok, ale byla jsem jiná, a těch tvých 30 sekund mě prostě rozesmívá do teď. Ty třetí muži mého života.. nevím co k tobě říct. Udělala jsem spoustu chyb co se nadá vrátit, a .. asi ani nechci nic vracet jenže co já teď? Můžu tak akorát napsat o můj přívěsek u bejvalýho a zdarec. Já se asi nezamiluju a víte co? Ani nechci, stačilo mi to jednou .. vždyť jen jedna láska je ta pravá a já ji hledat nehodlám. Ani já ta pravá nejsem, jsem levá a blbá, co už. Aspoň umím přiznat chybu. Jsi prostě krásná představa, a fantazii si o tobě můžu klidně rozšířit o několik kilobajtů ale víš co? To je asi tak všechno. Ty jsi skončil. Už dávno..!

last kiss.

17. září 2014 v 9:24
Obcas je to fakt tezky. Vzpamatovat se z toho deni, ale kdyz se chce clovek za kazdou cenu zmenit, muze s tim neco dokazat, ze ano. Pokud si ale porad jen stezuje a nedela ze sebou nic, nakonec skonci spatne, treba v pornu s Turkem, ze draha, tupa divko. Nesmime koukat jen na blbce a tupe tvory, alr musime vedet, ze jsou i lide, kteri UVAZUJI. No ne, opravdu ale opravdu takovi lide existuji! Je to sice neuveritelne, ale je to tak. Ja jsem ted momentalne na velke nudne superakci jmenem cekani na moji drahou praxi. Jen jsem si chtela vylit srdicko, tak astala vista bejby!

Teď vzhůru!

15. září 2014 v 20:46
Nad hrnkem čaje rozjímat.. zase začínaj ty večery, kdy přichází ty pocity bezpečí, tepla, zázemí. Možná ne, možná to tak nikdo nemá, ale věc je to celkem fajn. Zahřívá mě něco zevnitř, i když jsem prochladlá nemocí. Občas to prostě příjde. Jen tak .. příjemná samota. Jen já sama, nikdo jiný. Moje tělo, moje myšlenky, nikdo, nikdo! Je to ale o ničem...