Monkeys.

10. dubna 2014 v 21:19
Cítím se divně, když ležím ve vaně.. Koukám do prázdna, nohy mám natažené, protože je vana děsně malá. Mám je opřené o kachličky, a koukám na svý nohy, trochu zničený, doškrábaný, odřený, hubený.. jen kůstky. Cítím voňavou pěnu, která se líne celou koupelnou.. Prej vůně z Edenu, no fajn, už vím, kam chci za svůj život zajít. A zase, ten divnej pocit. Něco mé tíží, mám špatný svědomí a nebo si to jen nalhávám. Copak mi nechybí pohledy? A úsměvy ostatních? Proč pro nové zabíjím to staré, co tu bylo dřív? Vždy to tak bylo, a bude, ale proč? Sleduju jak mi padá kapka na nahé tělo, které sleduju v zrcadle. Vidím kostnatou holku, co je místy zaoblená, ale přece jen drobná. Nechce si to přiznat a přitom to ví, že je za to tělo ráda. Je za něj ráda, protože k ní patří. Protože si pamatuje sebe pouhým dotykem na holou kůži. Jak tohle sakra může někdo zvládnout, a nepodlehnout dotykům druhého?! ..Slyším jak fouká vítr a náhle slyším mírné bubnování kapek vody na parapet venku. Jakoby mi kapky chtěly něco sdělit, jakoby šifra nebo něco. Prší a mě se chce brečet, protože vím, že je toto hnusnej svět, co kterýho jsem vstoupila úplnou náhodou, a ani jsem tu neměla být, jen prostě... Náhoda..

A tak v tý malý vaně ležím, a zase koukám na ty svý bledý nohy. Koukám jak mi teče krev z již rozškráblé rány, a kapka padá do vody. Ihned se rozpouští a jakoby víla na louce lehce plave a mizí v dálce, jako iluze, kterou se snažíš chytit v poušti. Nejde to, víš proč? Protože už jsi tak moc daleko, že se nejde vrátit. Už jsi ztratil všechny naděje a sny. Jenže to není všechno, nezapomeň, že jsi v tom hnusném světě, který to nenechá jen tak, a zase ti vrazí kudlu do zad. Jako lvi zavření v kleci. Bez moci, ale s chutí zabíjet. S roztomilým výrazem malé kočičky se zrodí velká šelma. A ty v té chvíli nevíš co bude dál. Jen v ohni vidíš svou smrt..

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama